ZÁJEZD MYKOLOGICKÉHO KROUŽKU KRYRY

Sobota, 6. 9. 2013, půl osmé ráno. Modrý autobus s bezmála čtyřicítkou výletníků z řad členů mykologického kroužku opouští Kryry a po bleskových zastávkách v Černčicích a Petrohradě nabírá kurz na Nižbor. První zastávku v pořadí již osmého zájezdu, který za podpory Města Kryry pořádá místní kroužek houbařů. Nižbor se nachází v Křivoklátské vrchovině, která je charakterizována velmi členitým a rozmanitým povrchem: krátké hřbety se tu střídají s hlubokými údolími potoků. Leží severozápadně od města Berouna v údolí řeky Berounky. Připomeňme ještě, že krátce po osvobození v roce 1945 se Nová Huť pod Nižborem přejmenovala na nynější Nižbor. Roku 1949 se odtrhla od rakovnického okresu a stala se definitivně součástí Berounska. 

Tady se cílem kryrských výletníků stala místní sklárna RÜCKL CRYSTAL a.s. Založena byla v roce 1903 Antonínem Rücklem, členem staré rodiny sklářů, jejíž kořeny je možno vysledovat až do roku 1704.  V roce 1945 byla zestátněna a v roce 1965 začleněna pod uskupení Sklárny Bohemia. Po revoluci v roce 1992 pak sklárnu zprivatizoval pravnuk Antonína Rückla Jiří a založil akciovou společnost. V současné době vyrábí sklárna olovnatý broušený a barevný křišťál. Převážná část produkce je určena pro zahraniční trhy (USA, Japonsko, Rusko), část pak pro trh český. Sklárna je v Česku známá tím, že vyrábí řadu různých křišťálových cen (např. cena Českého lva).

Během zhruba čtyřicetiminutové exkurze provozem sklárny měli naši houbaři možnost vidět výrobu foukaného skla a obdivovat se umu českých brusičů. Společně s průvodkyní prošli výrobou tohoto tradičního, světoznámého českého výrobku od křemičitého písku až po finální leštění, v bohaté galerii si mohli prohlédnout výrobky této společnosti a případně si nějaký ten skleněný skvost také koupit. 

Poté autobus zamířil k Drahouši – tradičnímu místu každoročního setkávání se kryrských mykologů. Ve zdejší restauraci paní Aleny Johnové byl připraven oběd a po něm – kdo chtěl, vyrazil do nedalekých hvozdů na houby. Houbařeníchtivých nadšenců bylo víc než dvacet a ti pak v lese strávili plodné tři hodiny.

Táži se: kdo byl nejnažhavenějším, nejnetrpělivějším houbařem? Odpovídám, že starosta Kryr Miroslav Brda, který málem mykology nenechal dojíst oběd a vypít si kávu, tak do lesa pospíchal.

Jaký byl úlovek? Sám za sebe říkám, že jsem v pátek 6. září houby nehledal, ale sbíral. Podobně jako všichni ostatní, takže po návratu na Drahouš byla bleskově vytvořena malá výstavka těch nejkrásnějších a nejzajímavějších exemplářů – a ty úplně nejskvostnější byly po vyhodnocení odměněny diplomem a drobnou cenou.

Kromě hub pak byly oceněny také lidské výkony: např. paní Hana Svistáková, která se do jí neznámých hvozdů vypravila v doprovodu Kamila Krause, získala titul „Běžec lesa“ – to za heroický výkon, kdy bývalému řediteli naší základky tak tak stačila. On totiž Kamil lesem skutečně pobíhá, běží jím, letí. Jak u toho sbírá také houby, to netuším – ale nalezl.

Večer potom patřil panu Jaroslavu Třískovi, který houbařům zahrál pro potěchu duše, k poslechu i k tanci. Avizovaný konec akce se z jedenadvacáté večerní posunul blíže k půlnoci a do Kryr autobus s unavenými, ale spokojenými houbaři dorazil jen pár minut před ní.